více o metodě

Tuto terapii počátkem roku 1900 popsal Dr. Satherland, který byl osteopatem.

Svým zkoumáním zjistil, že lebeční švy nejsou srostlé, jak se všichni lékaři dříve domnívali, ale že umožňují pohyb jednotlivým částem lebky. Tyto pohyby lebečních kostí musejí odpovídat rytmu kraniosakráního systému, jestliže jsou abnormální či se nepohybují může dojít k

výskytu symptomů různých onemocnění např. poruchy senzorické, motorické, neurologické či různé psychické dysfunkce mozku – autismus, deprese, epilepsie, bolesti hlavy, lehká mozková dysfunkce, migrény atd.